V KMŽ Brno I jsme se rozhodli používat systém MTB už v roce 2000. V té době jsme neměli žádné zkušenosti s použitím podobného řídícího systému a tak jsme se rozhodli, že si to trošku odzkoušíme.
Výchozími bloky tehdy byla jedna deska MTB-UNI v1 a řídící deska MTB-PC. Po následných pokusech a drobných odladěních jsme měli naprogramovány a odzkoušeny jednoduché aplikace na autobloku. Výsledky byly natolik dobré, že jsme se rozhodli podporovat tento systém do budoucnosti. Na základě našich požadavků vznikly nové moduly MTB-UNI, MTB-TTL, MTB-REG, MTB-POT a S-com. Tímto bych chtěli poděkovat autorovi celého projektu MTB Víťovi Báňovi za ochotu a čas strávený při vývoji systému.
Ještě v původních prostorách na Bratislavské ulici se nám podařilo postavit jednodušší kolejiště složené z modulů, které bylo vystaveno později na zámku v Nesovicích. Na tomto kolejišti jsme plně aplikovali systém MTB, neboť jsme potřebovali, aby kolejiště bylo provozní co nejvíce automaticky. Na tomto projektu jsme si systém dostatečně odzkoušeli a ověřili jeho spolehlivost a doladili slabá místa.
Po přestěhování do nových prostor areálu bývalé Mosilany jsme se pustili do rekonstrukce celého kolejiště a tím pádem i celé elektroniky. Dlouho jsme se rozhodovali, zda zůstaneme u analogového řízení lokomotiv nebo se pustíme do digitálního řízení. Po několika pokusech s analogem a zvýšenými požadavky na ovládání lokomotiv jsme se nakonec rozhodli pro digitální řízení lokomotiv a pořídili jsme si centrálu Intelibox. Její výhoda pro nás spočívala v tom, že má v sobě již zabudované sériové rozhraní pro komunikaci s PC a lze využít její sběrnici LocoNet pro připojení ovladačů a zesilovačů. Systém MTB se pro nás tak stal základem pro celý zabezpečovací systém kolejiště, který je schopen sbírat informace z kolejiště (detektory obsazení, IR snímače pro brzdění vlaku, polohy přestavníků atd.) a také ovládat jednotlivé prvky (přestavníky, návěstidla, závory atd.). Veškerá přijatá data lze zpracovat v PC a na základě jejich vyhodnocení ovládat jednotlivé prvky kolejiště a posílat příkazy pro řízení lokomotiv do centrály, která se tak stará o jejich provoz. Obrovská výhoda systému MTB je pro nás v tom, že si ho můžeme dále vylepšovat podle svých potřeb a zanedbatelná není ani výhodná cena jednotlivých modulů oproti komerčním produktům.
Naše kolejiště je poměrně složitý projekt a tak vznikly nové požadavky na jeho ovládání. V současné době je pro ovládání každé nové stanice používáno samostatné PC, které nahrazuje původní ovládací panel. Tak vznikl požadavek na síťové propojení počítačů. Zde byl největší kámen úrazu. Původní řídící program byl koncipován pro operační systém DOS a nebylo v našich silách v něm rozchodit síťovou komunikaci. Tudíž nezbývalo nic jiného, než celý systém přesunout pod operační systém Windows. Uvažován byl i Linux, ale nenašel se nikdo dostupný, kdo by s ním uměl pracovat na programátorské úrovni. Tím samozřejmě vznikl další problém – rozhraní mezi PC a sběrnicí MTB. Původní deska MTB-PC byla navržena pro slot ISA, který již není v novějších PC k dispozici.
Jako komunikační port bylo tedy zvoleno rozhraní USB a k němu přes obvod FT245BM připojen procesor 89S8252.
Takto vznikl první prototyp modulu MTB-USB v1. Jeho hlavní nevýhodou bylo že šlo využívat pouze malou vnitřní RAM procesoru a tak nebylo příliš prostoru na jeho rozšířené využití, ale i tak tento prototyp splnil svůj účel a byl schopen spolehlivě komunikovat s téměř 30 připojenými moduly MTB-UNI a MTB-TTL a to dokonce se zvýšenou rychlostí sběrnice MTB na 115 kBaud (původně 38 kBaud).
Jelikož vyvstal požadavek doplnit do rozhraní i určitou vlastní inteligenci a také podporu pro moduly MTB-REG a MTB-POT, vznikla novější verze modulu MTB-USB, který navíc obsahuje i paměť RAM 32kB a je opatřen novějším obvodem USB rozhraní FT245RL. Procesor lze použít 89C52 nebo lepší.
V letech 2020 a 2021 jsme se dostali do situace, kdy staré moduly už zastarávaly, některé součástky nebyly k sehnání a z KMŽ odešel hlavní klubovní architekt systému MTB Petr Trávník. Rozhodli jsme se tak navrhnout nový systém MTB, který bude otevřený a který splní všechny naše nové požadavky. Vyvstal například požadavek na řízení jedné sběrnice pomocí více řídících systémů (např. řízení provozu kolejiště a řízení pouličního osvětlení). Vzniklo tak MTB v4. Vznikl nový protokol MTBbus, moduly MTB-UNI MTB-UNIm a MTB-TTL byly sjednoceny do nového modulu MTB-UNI v4, vznikla deska pro podporu IR čidel, vznikl nový modul MTB-USB. Vznikly nové počítačové aplikace a knihovny pro přístup k MTB. Autorem MTB v4 je Jan Horáček, některé komponenty vznikaly ve spolupráci s Laboratoří řízení kolejových vozidel MENDELU. Tvorbu systému MTB v4 popisuje diplomová práce.